Rekordní návštěvnost a spousta premiér…

takové byly Dobrovice 2013

Podzimní setkání v Dobrovici se stalo již tradicí. A vždycky se najde nějaká třešnička na dortu. A letos jich bylo hned několik.

Rekordní návštěvnost. Za dva a půl dne našeho provozu přišlo shlédnout náš layout, grafikon a hlavně moduly přes 1000 návštěvníků!

Dvojkolejka. Konečně se zazelenila, tudíž mohla do Dobrovice. Byla navíc banalizovaná — mohlo se jezdit, jak byla potřeba. Byla opatřena mechanickým dvouramenným návěstidlem rakouského typu.

Krásná lokálková souprava „dřeváky” — projížděla po celém layoutu.

Na lokálkách byla nasazena souprava M 262.0 (Dunihlav) + Blm + M 131.1. Vlaky se často dělily ve Skovicích – přední motor s Blm pokračoval do Kouřimi a zadní do Pivovaru Pícka.
Lokomotiva řady 310.0 — „kafemlejnek” — byla využita v cukrovaru.
Motorové vozy řad M 240.0 „Singrovka” a M 274.0 — „Modrý šíp” — vozily spěšné vlaky.

Každému příchozímu byla označena vstupenka historickými štípačkami a personál oblečený v uniformách ČD všem příchozím přál příjemnou zábavu a šťastnou cestu.

Součástí našeho provozu bylo promítání dokumentárního filmu „O smutné továrně” — týkající se cukrovaru v Brodcích nad Jizerou, který byl v provozu v letech 1871 — 1993.

Součástí byla také výstava „Bohumil Hrabal a historie železnice v Dobrovici”, která vznikla k výročí 130 let od založení dráhy Dětenice — Taxis Dobrovice a nezapomenutelným Hrabalovým Ostře sledovaným vlakům.

A krátce z dění:

Odjeli jsme 6 provozních 24 hodinových dnů. Denně jsme jezdili 13 hodin s hodinovou pauzou na oběd.

Zbyl čas i na zábavu a také na kratičké probrání témat Zákupy, Rokytnice, následující Dobrovice. Kdo měl zájem, mohl se zúčastnit exkurze do provozu cukrovaru.

Byl dostatek personálu, někdy sice ne moc ochotného pracovat, ale nakonec vždy někdo psychicky nevydržel, proto bylo možno pro návštěvníky jezdit téměř nonstop. Provoz nebyl přerušen ani v době večeří a dokonce se provoz nezastavil ani v době, kdy v pondělí sedělo určitě více jak 10 našich zaměstnanců u oběda.

Grafikon byl vytížený tak akorát, ale i přes to se některým návštěvníkům občas zdálo, že nic nejezdí. Aktuálně byly zaváděny vlaky ad — hoc. Výpravčí v některých stanicích, obzvláště ve Svoru, pak měli opravdu plné ruce práce.

Hlavní přepravovanou komoditou u nákladních vlaků bylo reálné uhlí a bohužel nereálná řepa. Jezdily také osobní vlaky. Na hlavní trati Michalovce — Svor — Černá to byly dvě soupravy předválečných Ca, Da a Post, na lokálce „dřeváky” na jednom páru a zbytek byl v motorech.

Nákladní vlaky byly většinově dopravovány lokomotivami 555.0 i 1, občas zaskočil „Brejlovec” nebo „Sergej”, hlavně na vlacích ad—hoc.

A zajímavý postřeh nakonec: protože konec šestého modelového dne byl zároveň konec našeho provozu, poslední manipulační vlaky posbíraly všechny vozy na trati a dovezly je do skrytých stanic. Lépe se tak poté lokomotivy i vozy dostávaly k majitelům. Celý úklid nám zabral necelé tři hodiny. V porovnání s postavením layoutu a přípravy provozu to byla polovina času.

Panovala opět skvělá nálada, všichni jsme si to užili. Jako vždy se o nás perfektně staral personál Dobrovických muzeí v čele s paní ředitelkou, za což jim patří velký dík.

Poděkování patří také všem šikovným modelářům, kteří jsou ochotni předvést svoji práci i pro veřejnost, přestože předem ví, že budou nějaké škody. Letos to odnesl kůň z pivovaru Pícka a zprohýbané okolí Skovic od opření se lokty. O trávě asi nemá cenu ani se zmiňovat. Někteří návštěvníci bohužel nejsou ochotni respektovat základní pravidlo — jen se koukat. Zřejmě nemají ani tušení, kolik času a financí každý jeden modul obnáší.

Poděkování též patří všem skvělým výpravčím, strojvedoucím, vozmistrům, traťovým dělníkům, layoutáři, tvůrci grafikonu, no prostě všem.

Všichni už se moc těšíme na Dobrovice 2014!

A jak to vypadalo na místě se můžete podívat na následující fotografie.

Tak jsme na místě a můžeme začít!

There are no images.

ttcsd201310dobrovice0102a_dsc01800

Moduly jsou v sále, nic nebrání tomu, aby byly všechny co nejdříve na nohách.

There are no images.

Při stavbě došlo i na „horkou chvilku” — vejdeme se nebo ne? Nepočítalo se s pevně stojící vitrínou. Ale jsme šikovní a poradili jsme si.

There are no images.

Poslední úpravy, nezbytné čištění, příprava vozidel a můžeme jít spát.

There are no images.

Spokojenost, poslední kontrola a můžeme začít jezdit!

There are no images.

Železniční stanice se představují.

There are no images.

Začínáme. Nejdřív označit jízdenku historickými štípačkami.

There are no images.

Zájem o provoz byl veliký. Po kolejích jezdila spousta různých souprav a bylo se na co koukat — jak na zelené moduly se spoustou zajímavých detailů, tak na pestrý provoz.

There are no images.

Pokud se chcete dozvědět i něco navíc, můžete se podívat také sem.